Můj první osobní a rodiný pejsek

Prvního pejska jsem si pořídila moje když mi bylo pět. Jmenovala se Este a bylo ta labradorská retrívřivřice. Má rodina se jejímu výcviku příliš nevěnovala. Do svých rukou jsem si ji vzala v devíti letech. Začala jsem základním výcvikem a připustila jsem ji k zlatému retrívrovi Montymu. Buhužel celý vrh potratila. Nasadila jsem ji ostrou dietu protože měla nadváhu a skutečně se mi podařilo ji během tří měsíců srazit váhu na normál. Este - jelikož byla starší se učila pomaleji než štěně. Její základní výcvik skončil v jejích 7 letech. Estička vždycky byla spíš kozel mazel než kdovíjaký sportovec a šampion. Zbožnuje procházky a výlety. To že je pohodářka nic nemění na tom že nemá ráda kočky i když do jisté doby se jich bála. Stejně jako popelnic, plastových krabic, konví, nebov silniční zebry. Ale je to miláček k pohledání. Jsem ráda za každý nový cvik co se naučí.

Po Estinčiném potratu jsem si pořídila mého prvního osobního pejska - labradorku Ráchel. Již v počátcích byla odost ostřejší než Este. Silnější lovecký pud i potřeba se prosazovat což je u psa který přišel do domova jako druhý časté. Již od svých 6 měsíců vypadá stále stejně - možná že její obličej je o něco málo dospělejší ale věčitšinově je stejná. Má úžasnou sportovní postavu i když kolem druhého roku zmohutněla, o něco málo. Od jejich devíti měsíců cvičíme agility, postupně jsme přidaly ještě lovecký výcvik (lovecké aportérství, stopování, slídičství), specializovaný obedience, pitch a go, dogtrekking a dogdancing. Občas si zacvičíme i dogfrisbee. Sportování má Ráchel moc ráda - hlavně dogdancing, aporty, agi a stopu. Po prvním roku jsme se daly i do závodění a občas se zrodí i nějaká ta medaile.

Do budoucna máme plány na zkoušky dogdancingu, možná agility či ověření loveckých vloh.