Já a kynologie

O kynologii jsem se začala zajímám v devíti letech. Nejprve pouze teoreticky. Vše to začalo přečtením jedné encyklopedie o plemenech. Rozmanitost kynologie mne tak nadchla, že jsem se rozhodla v ní pokračovat. V deseti letech jsem nechala připustit naší fenku labradora a o porodu a péči o málá štěnata jsem přečetla snad všechny stránky co šly najít. Bohužel naše fenka potratila z důvodu šoku způsobeného novoročním ohňostrojem. Mojí reakcí bylo že bolest přebolí s něčím novým a skvělým. Začala jsem tedy brázdit internet a vyhledávat inzerce štěňátek. Tehdy mne přišlo na mysl více plemen ale nakonec jse se rozhodla opět pro labradora. Když jsem si mou druhou fenku pořizovala, ještě jsem neměla jasno v tom že s ní budu cvičit nějaký psí sport. To přišlo asi v jejím čtvrtém měsíci. O možnosti cvičit agility jsem se dozvěděla od mého švagra který věděl že něco takové existuje - zbytek jsem si dohledala sama. Na našem zverimexu jsem našla informaci že asi 15km od místa bydliště se nachází cvičiště agility klubu. Ještě jsem si počkala až Ráchelka trochu povyroste a poprvé jsme vyrazily na cvičák. Bylo jí tehdy devět měsíců. Postupně se k tomu přidali ostatní psí sporty. Pak přišli naše první závody a bác - během roku se stala kynologie mým hlavním koníčkem který zabírá čtyři hodiny deně, které jsou plné napjaté trpělivosti ale hlavně radosti z toho když se něco nového naučíme.